Jdi na obsah Jdi na menu
 


Znojmo-Staatz

25. 3. 2017

 

Tuto zříceninu hradu vedu v patrnosti od dob plánování první expedice na Falkenstein, tedy více jak deset let. To, že Falkenstein byl upřednostněn, bylo zejména z praktických důvodů a dílem šťastného nápadu.

Poslední roky, jak se mi Staatz dostal blíže k dosahu, jsem občas uvažoval, že se sem vypravím. Myšlenka uzrála letos v zimě na akci100 jarních kilometrů. Ještě bylo potřeba dobře potrénovat a pak už jen počkat na lepší konstelaci počasí a zdraví.. ta sice ještě nenastala, ale nechtělo se mi to pořád odkládat.
Trasa nebyla nejpřímější, protože jsem chtěl poznat zejména alternativní stezky a udělat kolečko, abych se vracel jinudy. Ale v záloze jsem měl pojistku pro případ nouze - na zpáteční cestě asi po 75 km jsem jel podél železniční trati a mohl bych využít dovoz domů.

Vyrazil jsem hned po rozbřesku. Bylo docela chladno a v údolí Dyje byla jinovatka, docela mě mrzly i ruce, ale to již slunce prozářilo krajinu a po hodině už bylo k vydržení. Nakonec to zůstalo tak na hraně po celý den, sice slunce hřálo, ale foukal studený vítr. Samozřejmě vždy v protisměru. K tomu ještě stále bahnitá Svatoklementská a závěrem 8 km totálně rozbitá polňačka mě srazily na průměr sotva 12 km. Jelikož však tyhle úseky dobře znám, byly zahrnuty do časového harmonogramu. Mezitím jsem však projel docela osamělou krajinou kolem Vrbovce, Hnízda, Jaroslavic, kde jsem překročil hranici do kapitalistické ciziny :)) Vyrojily se náhle obrovské fabriky a průmyslová centra, posléze jsem trochu zbloudil a ocitl se v Laa, kam jsem původně nezamýšlel. Zamotal jsem se v provozu a chvíli trvalo mně i GPS, než jsme našli cestu ven. Bylo třeba najít Hanftall a z něj již bylo vidět v dáli kopec, kam jsem měl zamířeno. Dál to bylo již podle navigace jasné i celkem rychlé. Do dědiny Kautendorf, která obklopuje hrad Staatz, jsem vjel úderem dvanácté.

Hrad se tyčí na strmém skalnatém kopci o 120 m výš než okolní krajina a tak jsem rychle opustil původní myšlenku škrabat se s kolem nahoru. Určitě jsem se připravil o pěkný výhled, ale nechám to na příště a ušetřená hodina mi také přišla vhod. Čekala mne ještě zpáteční cesta. Nejdříve na sever na Neusiedl, Kirchstetten, Wildendürnbach pod Nový Přerov. Pak již na západ Jevišovka, Hrušovany. To jsem měl ujeto cca 85 km, bylo  po 14 hodině a vlak mi jel za 10 minut. Ale kdo by tak dlouho čekal:)). Jel jsem tedy dál po Muchově stezce, která vede kolem Emina zámečku a podél trati do Božic. Odtud jsem vyzkoušel onu rozbitou, mně dobře známou polňačkou do Hodonic, Dyje a údolím Dyje pak zpět do Znojma. Předstihl jsem dokonce vlak o celých deset minut! (ovšem ten další, co jel za dvě hodiny, že...). Nakonec to ukázalo přes 118 km.

Nyní, s dostatečným odstupem můžu konstatovat, že to byla pěkná cesta. Užil jsem si ji hlavně na našem území, bez lidí a provozu. Ale ani v NÖ to nebylo špatné, akorát, že jsem se strefil do období, kdy nic neroste, nekvete a nezraje. Také jsem musel využívat místní silnice. Staatz je sice hezký, samotný Kautendorf je pěkně malebně posazen do kopce i s vinnými sklípky, zajisté se najde mnoho zajímavostí, ale.. možná blízkost průmyslového města, nebo málo cyklostezek či jejich značení, možná jsem se jen špatně vyspal, nebo brouzdání prázdnými spoře zelenými poli a vinohrady.. no znám mnohé hezčí trasy od Znojma po Bratislavu, široko kolem Brna i k zmíněnému Falkensteinu, nakonec i Šumava mi padla na první pohled do oka... ale zde to nezajiskřilo:)) 
A vo tom to je. 

Aby toho nebylo málo, v neděli mě jistá příjemná vosoba vytáhla na Pálavu. Ale to je již jiný příběh. 

Pavel

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA