Jdi na obsah Jdi na menu
 


soutok Moravy a Dyje - SK

20. 4. 2008

Už delší dobu jsem plánoval prověřit trasu k soutoku na slovenské straně, podél řeky Moravy.
Tak jak jsme se včera domluvili, dnes se stalo. Milošovy "kočky" se nějak vymluvily, a tak jsme jeli sami. Tedy v 10 na pěší, ještě jsem si koupil sušenky a START. Po asfaltce po staré lanžhotské do Lanžhota a na hranici se SR, což je střed řeky Moravy. To bylo 15 km a na mostě sdílný policajt, zakrátko jsme se dozvěděli jak opravoval střechu na baráku a snad bychom tam byli ještě teď... rozloučili jsme se, popřál nám dobrou cestu a už jsme prchali po hezké cestě ochranné hráze.
Aby to nebylo tak nudné, Miloš navrhl cestu popři řece a tak jsme se probahnili na ni. Cesta byla blátivá, a když ne blátivá tak plná výmolů, kaluží nebo trávy. Postupně přibýval i písek a kola začly být pěkně těžké.Tak to trvalo až do 19. km s tím rozdílem, že už nebylo tolik bláta, páč obsah písku v půdě se blížil se pohyboval od 28 do 49%, někdy i 98. Kupodivu nikdo nebrblal a teprve teď jsme ocenili, že baby s náma nejsou. Nakonec jsme zase najeli na původní asfaltku, kde jsme si vyjasnili směr (já jsem pořád mířil na opačnou stranu) ale navigátor Miloš mě přesvědčil, že se mýlím a jelikož už tady kdysi byl, dal jsem na něj. Po pár km přišel most-zkratka a za ním byl říční kilometrovník 51, tedy jsme pokračovali až po km 48, abychom zjistili, že jsme patrně soutok minuli a tak jsme se kousek vraceli zpět. Tam byla odbočka na louku s Řopíkem a asi po 1 km jsme narazili na asfaltku-signálku a po kratším bloudění tedy přímo od řopíku přes ni po lesní cestě mírně doleva a za chvíli tu byl soutok v plné své kráse... Na tachometru bylo 27 km a něco.
Zde jsme pofotili, posečkali, pokecali... Pro soutok je - jak jsem se zmínil už před rokem - typické, že na české straně je hafo turistů, na slovenské 2 až nikdo a na rakouské - kromě loupeživých rybářů - ani noha. Mám zato, že oni uznávají své hranice mnohem dál než jen po střed řeky...
Na soutoku je na slovenské straně taky socha "obcujících ufonů", a teprve tady jsem pochopil, že to je série 12 soch podél Dyje, a tedy to je umělecké dílo (!) a ne kýč, jak jsem kdysi zmínil o podobné soše na Pohansku... no ať si to každý přebere jak umí.
Cesta zpět byla už po té dobré cestě až k hranicím. To jsme měli v nohách 38 km a normálnš bychom za 15 km byli doma..Tady však Miloš upozornil, že "nedaleko" odsud je perfektní a zajímavý ranč pro zbloudilé cyklisty. Tak jsme se vydali podél Moravy směr Hodonín... po 3 km jsem už měl obavy, že dojedeme až do Hodonína, navíc cesta byla čím dál horší a mizernější a mám za to, že sem, navzdory hezkým zážitkům, mě už nikdo nedostane. Opět - stejně jako "stezky" u Nesytu- jakoby to nebyla hlavní cyklotrasa Morava, ale nějaká traktorka plná kamení..
No už se nedalo vrátit zpět a tak po 5,6 km konečně odbočka na onen kýžený ranč... musím říct, že tady bylo opravdu příjemně a hezky, hned na začátku nás přivítala "delegace pejsků, kteří se s náma hned zkamarádili, a to jsme neměli sebou ani buřta :-)) Tady jsme trochu spočli, pofotili, pojedli, dali něco na zapití žízně a pak už druhou stranou, kousek po perfektní tzv.Anglické aleji a pak betonkou do Lanžhota. Z Lanžhota jsme zamířili ještě na Pohansko a na Pohansku byla poslední zastávka. Kilometrů 55, lidí milión, ostatně jako vždy za hezkého počasí.
Pak následovala rychlovka domů, to už byla brnkačka. Ujel jsem 63 km.
Díky Milošovi za navigaci a společnost, bez něj tam bloudím ještě teď.
Poznatky z této cesty:
- Pojem "nedaleko" - podle Miloše - se rovná vzdálenosti 5,6 km :-))
-Cesta je zajímavá, je tam hezké okolí lužního lesa, plno jezírek, tůněk, potůčku a slepých ramen řeky s krásou co k tomu patří. Ovšem chybí tady klasika- čápí hnízda.
- Stav stezky na české straně Moravy je bída a utrpení
- Cyklostezka podél Moravy na slovenské straně(a prý až do Bratislavy): zpevněná, udržovaná hrubší asfaltka.
- A ještě jeden poznatek od "bratov Slovákov": cyklistické značky nic neříkající, značení slabé, mizerné až žádné; značení soutoku žádné.
Kdo tam bude tedy chtít zavítat a nezná cestu, ať se mě zeptá.







































 

Komentáře

Přehled komentářů

Poznatek

(Ivan, 16. 6. 2008 19:50)

V rámci cykloturistické dovolené jsme se po občerstvení v Lanžhotě a návštěvě zámečku Pohansko rozhodli jet na "Soutok" od Pohanska značení šipkami perfektní až na konec,kdy není odbočka z hlavní cesty na "Soutok" zřejmá a šipka chybí,snad zásluhou nějakého "takéturisty"

Opakování akce

(Pavel, 4. 5. 2008 10:36)

Po návrhu některých by nebylo ke škodě akci zopakovat, ale momentálně máme obsazeno. Trasa je, pokud se pojede po normálních stezkách, pohodová a některé zážitky, nejen s Milošem, stojí za to :-))

Máte pravdu

(Jiřka, 25. 4. 2008 9:57)

Dle článku a shlédnutých fotek máte pravdu,že "baby" by vám tam jenom brblali:))Ale jinak stylová obydlí a nápisy nemají chybu....

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA