K soutoku Moravy a Dyje
Přejato ze stránek MCT
po pracném organizování a očekávání hojné účasti, se akce přecijen konala, a to i přes odřeknutí hromadou účastníků a přes varování meteorologů.
Ale my, místní i přechodně místní, jenž jsme plynule navázali z předešlé noci čarodějnic, i naši skalní přespolní z MCT nedali na bludy meteo- odborníků, jenž hlásali jako vždy místní předpověď pro Prahu a okolí s aproximací na celou republiku; navzdory dešti v Brně vyrazili a tentokrát i prý s poťukáváním sousedů na čelo a dobře udělali, páč tady na jihu byla teplá vlahá filipojakubská noc a po nějakém dešti ani památka, s ranním nesmělým sluníčkem, které se v průběhu dne osmělilo ještě víc a nakonec se vyklubal nádherný prosluněný a nadmíru teplý den jako stvořený na takovýto výlet.
Tedy přesně řečeno, dorazili jsme s mírným zpožděním z různých stran na Pohansko, a to kupodivu všichni ve stejném okamžiku, a po krátké pauze jsme vyrazili v dáli. Přesně podle předešlého průzkumu bylo vody opravdu neúrekom všude, stejně tak hejna komárů nezklamaly a tak jsme na plánované otočce skoro ani neváhali; trasu, předepsanou Cahnovským pralesem - a že bylo na co koukat- jsme absolvovali předpisově bez připomínek, páč mírné zaváhání v této džungli slepých ramen a zatopeném lese by znamenalo beznadějné ztracení se a v konečném důsledku v nekonečném bahně a komářího cucání bídné zhynutí :)). Nechybělo ovšem mohutné kochání se čápy a přírodou, naslouchání žabímu a ptačímu koncertu a několik zastávek nutným k doplnění či vyprázdnění tělních tekutin a živin, páč se pravidelně dodržoval pitný režim a nejen ten vodní. Po slivovici se jen tak zaprášilo a evidentně by se hodila i další, leč kde brát, když není a příště snad budeme předvídavější. A to jsme ještě trestuhodně zamítli příležitost ke koštu vína určen pro only nezadané dámy, leč v zájmu celistvosti kolektivu se obětovaly a jaly se dál plahočit k cíli společně a nerozlučně s ostatními (nebo nejsou nezadané, kdo ví?).
Po nějaké době, úměrné vzdálenosti, kochání a námaze, jsme přecijen spatřili Lány, kde při krátké pauze jsme konstatovali hezkou, leč šlendriánsky provedenou opravu zámečku a pak vyrazili na poslední štaci Pohansko, kde opět byla jakási kampaň, nejspíš opět oranžgutanů, soudě podle usmívajících se ksichtů na plakátech a oranžových balónků, no nic pro nás, navíc lidu mraky a fronta na všechno, ale hudba hrála moc pěkně... Nakonec jsme zvolili již známou hospůdku U Ludvy, kde bylo dostatek místa a zde, při hašení žízně teď obecně s nealko, jsme zakončili tento prima den.
Vlastně úplně poslední zakončení bylo u Verči, kde jsme u kafe a krátkém pokecu udělali poslední tečku a rozjeli se každý svou cestou domů. Celkem 32 až 55 km.
Účast: Verča, Jiřka, Zdenula, Zdenál, Mirek, Anička a Pavel.
FOTO , už kompletní.
Zapsal: Pavel