Valtický MDŽ-bowling
Článek převzat z MCT:
Bowling a velkolepá oslava MDŽ se skoro minuli účinkem, když po výpadku brněnského nemocného jádra a nakonec i samotné organizátorky Verči nás zbylo tak akorát na mariáš a na poslední chvíli se rozhodovalo o zrušení bowlingu... Naštěstí to zachránily Milošovy tajné trumfy, o kterých jsem nepochyboval, i když do poslední chvíle se nevědělo, kolik a která esa to jsou :))
A tak jsme měli potěšení seznámit se s Jolanou a třeba s nekoulejícím čertíkem Eliškou, že... Ale nepředbíhejme.
Už samotná cesta vlakem byla dobrodružstvím, kdy se několikrát zastavovalo, rozbíhalo či couvalo, páč byla chyba v převodovce a nějak to nejelo. Už jsme se chystali tlačit, abychom vůbec stihli začátek, nakonec to bylo tak-tak a ještě jsme měli fóra před Brňáky.
Samotný bowling byl doufám v pohodě, zakouleli jsme si, že se nám už ani nechtělo, výsledky byly taky potěšující a po tajném doušku truňku se začlo nevídaně dařit i Aničce, byť na chvilku :)) Mezitím jsme rozdělili spravedlivě čokoládu a ještě zbyla otázka, co s načatým večerem, resp. meruňkovicí :))
To už jsme tužebně očekávali Verču, která poctivě každých 15 minut podávala hlášení, jak postupuje práce a nakonec to k závěru stihla a už se ani nebránila moc tomu, že jsme se vetřeli do jejího wigwamu :)). Tam jsme u kafe dokončili načaté dílo a v bujarém veselí jsme přecenili své schopnosti a nechali jsme si málo času na vlak. Hlavně jsme zvolili mylnou trasu, o které jsem tvrdil, že je tutovka a tak začal poslední, asi nejdobrodružnější úsek dnešní výpravy.
Vyrazili jsme kousek správně, pak se ale cesta změnila v kros mezi vinohrady a polňačkami značnou oklikou podle kolejí a pohled na klusající Aničku v kozačkách ve mně vyburcoval záchvaty smíchu i zoufalosti nad tím, že se snažíme zbytečně. Naštěstí to brala sportovně i ona a ten nahoře nad námi se slitoval a svou rukou pozdržel vlak o 3 minuty a tak jsme po půlhodině triumfálně naklusali na nádraží, což musel být pro ostatní lidi taky zážitek. Otázka Aniččina z(a)traceného lístku byla už jen nepodstatným detailem, který se rychle vyřešil.
Anička má tedy za sebou ekvivalent sta jarních kilometrů, všichni skvělý zážitek nejen z bowlingu a tak možno oprávněně konstatovat, že to byla nejlepší akce tohoto roku. Alespoň pro někoho :)); určitě budou i lepší, ale tohle je nezapomenutelné.
Výsledky a účast:
Jana 80;71, Natálka 45;33, Miloš 61;66, Jolana 38;69, Pavel 105;96, Anička 89;71 a Eliška 1 (do hlavy). Ale nesla to statečně... a Verča.
Pomyslný buřtový věnec jsem vyhrál tedy já, ale bohužel se nenašel sponzor :(( FOTO
=Autor: pgnext=