Jdi na obsah Jdi na menu
 


Želetavské houbobraní

15. 8. 2010

Víkend jsem měl zamluven u přátel v Želetavě, lokalita Pacherův mlýn. Vyrážím tentokrát s Tomem, takto synovcem ve věku 10 let, tudíž nepředpokládám valné houbaření. Po dojezdu na místo vyrážíme na kola, Tom ovšem není zvyklý na kopečky a po prvním to vzdává; jedeme tedy do lesa a tady něco občas nacházíme, nicméně je to už vybráno a nedostaneme se hlouběji a tak s pár kousky dubáků či smrkáčů přicházíme do tábora. Zde následuje grilování v širší společnosti, Jsou tu i další kluci a najdou si svůj program a tak můžu chvíli poklábosit, což se protáhne do půlnoci. Kluci se ještě dívají na padající hvězdy, pak jdou spát všichni spolu, což dává předpoklad dlouhého nočního buntošení a tudíž dlouhého dopoledního vyspávání.

V neděli vyrážím tedy ráno na houby, nacházím poměrně dost drobných hřibků, nicméně to pořád není jaksi ono a tak doplňuji o bedly a růžovky. Po návratu kluci teprve vstávají, dáváme oběd a vyrážíme ještě jednou, tentokrát i s Alexem, který zná zdejší les a prý nás zavede na dobrá místa... Opravdu, dojedeme k "Majdaleně", odtud už po svých do lesa a prodíráme se těmi nejhoršími chroštími, pasekami a škarpami, nacházíme ovšem také konečně hřiby, nejprve dubáky, pak kýžené kováře a další. Košík se plní, kabela také, opravdu pěkné kousky. Mezitím skok přes potok, Tom brodí po kotníky v smrdutém bahnu a tak už se obracíme zpět, opět chroštím a džunglí, Alex si viditelně libuje, Tom rezignuje a já se snažím zejména navigovat, páč evidentně bloudíme a nebýt GPS, tak do večera bloudíme... Konečně jsme vyšli z lesa, sedáme do auta a jedeme do tábora.. Na hřiby dostávám bedýnku, to už se balíme a loučíme, páč nás čeká ještě dlouhá cesta v parném létu.... Hřiby zpracovány a může přijít zima, jsem předzásoben :)).

Přesto tomu nebude zřejmě konec, páč slunko je pořád vysoko a mě čeká houbařská dovolená, že?

(dokončuji)

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA